Postřehy z mého brlohu. AndrewJ na Blog.cz

Před chvílí jsem přijel z Hrušek. Byl jsem u Anety. Bylo to moc příjemné odpoledne. Akorát jsem přišel domů, a vůbec nevím, jestli je někdo doma nebo ne. Doma je tma, ledaže by naši už spali. Ale bylo odemčeno. Je to divné, ale víc se o to nestarám.

Za chvíli se zvednu a půjdu na vlak. Pojedu za Anetou do Hrušek. Moc se na ni těším, sice jsme se viděli včera, ale mě už je po ní smutno. A navíc je doma nuda.

Tak, po nechtěném formátu HDD jsem teď měl (a ještě budu mít) docela dost práce, abych rozjel PC alespoň trochu k obrazu svému. No, využil jsem toho k nějakým změnám, takže když jsem instaloval znovu SUSE 10.0, zvolil jsem si jako desktop KDE místo Gnome.

Jsem omylem zformátoval špatnou partition na HDD...... :(

Jsem zjistil, že spousta mých známých neví, co je RSS. A přitom čtou třeba spoustu blogů, a každý den své oblíbené blogy prohlíží, aby zjistili, jestli se na nich náhodou neobjevilo něco nového. Ale s tím už je konec. :)

Od včerejška poslouchám nové album Dresden Dolls. Tohle bostonské duo jsem prvně zaregistroval někdy v loňském roce a dost mě zaujali. Jejich hudba, označovaná jako směs alternativního popu a punku, navíc ještě s prvky kabaretu mě opravdu chytla.

Chtěl bych si zapálit. Nemám co. Kouřil jsem naposled někdy ve tři hodiny odpoledne. Možná si říkáte, že to není až tak hrozné a i mně je zatěžko uvěřit tomu, že už jsem podobný absťák delší dobu nezažil. A tak se teď klepu, mám poblémy se soustředit, bolí mě hlava a nic se mi nechce.

Doufal jsem, že letos to už vyjde, že už se mi to snad povede. Ale ne. Nepovede se mi to ani letos. Vím to už teď, i když je teprve duben. Dohajzlu. Naposled jsem to zvládl v lednu 2001. Od té doby se o to každoročně dvakrát pokouším a nic. Nikdy ho nedostanu včas. Zkurvené vysvědčení.....

Unie svobody spustila předvolební kampaň. Dofialova laděná stránka s pentagramem. Život je legální. To je nové heslo unie svobody. Sypou si popel na hlavu a přiznávají, že se honili za mocí. Ale nyní prý zjistili, že to není správná cesta. Ani se jim nedivím, když v současné době nemají šanci se dostat do parlamentu. Zkoušejí poslední zteč.

Nedělní ráno. Není už tak pěkně a tak teplo, jako včera, ale nevadí mi to. Je příjemně. Jsem zvědavý, jak se dnes všechno vyvine. Jestli bude nuda nebo ne. Jestli bude pršet nebo ne. Možná bude i bouřka. Mám rád bouřky.

K narozeninám jsem dostal, kromě jiných, i knihu, snad by se slušelo říct spíše knížku, protože je opravdu útlá, od Daniela Micky. Samou láskou člověka sníst. Díky Táni. :) čera jsem ji dočetl. Nečetl jsem ji naráz, ono se to snad ani nedá. Je to sborník několika povídek, více či méně šílených. Spíš však víc.

Přemýšleli jste někdy, kterou chvíli v životě by jstě chtěli znovu prožít znovu, pokud by jste měli tu možnost?

Nemám rád čtvrtky. Je to ukázka zkaženého dne. mě ho kazí jazykovka. Po osmi hodinách strávených ve škole je to opravdu celkem humus. Zkusil jsem tam párkrát nejít, ale to byl hned doma oheň na střeše. Rodiče mi ji platí, tak tam zkrátka chodit budu. Co jsem taky čekal, že.

Tak, pro dnešek hotovo. Povysával jsem celý byt, vynesl obrovský nákup, ktečrý udělal otec v Brně, a teď sedím ve svém pokoji a poslouchám Ska-P. Doteď jsem poslouchal Mars Volta a chtěl jsem si pustit Refused, kapelu, kteoru mi připomněla Aneta, když ji objevila na DVDčkách ode mě, ale protože za mnou do pokoje došel brácha, tak jsem tam radši pustil něco méně depresivního.

Nevím proč, ale doma je posledních pár dní dusno. Otec s macechou jsou neustále nevrlí, babička mi dnes vyhrožovala, že otec ze mě dostane infarkt.

Rano jsme se vzbudil někdy kolem půl jedenácté. Uvědomil jsem si, že jsou Velikonoce a najednou jsem měl skvělý pocit z toho, že jsem se na ně vysral. Že se nehoním po Břeclavi s amputovaným vrbovým proutím, nesomruju od rodičů mých spolužaček, bývalých spolužaček a jiných podobných stvoření víno nebo nějaké jiné pití.

Jsme zvědavý, co dnešek přinese. Buď to bude hrozná nuda a nebo v pohodě den. Nečekám nic moc mezi tím.

Sedím doma, jsem tu sám. Nikdy nevím dopředu, že budu doma sám, snad abych se na to nemohl zařídit. Jiný důvod neznám. Poslouchám romale rap od Xaviera Baumaxy. Včera mě lákal Slepý na jeho nedělníkoncert v piksle, uvažuju o tom. Mohla by to být celkem zábava.

Je to přesně měsíc, co jsem se rozhodl, že už dál nebudu pokračovat v psaní tohoto blogu. Vydržel jsem to ovšem bez blogu pouze 3 dny a založil jsem si nový. utajeny.blog.cz to je on.. Snažil jsem se ho psát tak, abych z něj nebyl identifikovatelný, ale nějak mi nepřirostl k srdci. Někteří lidé se ho pokoušeli najít. Nezdařilo se jim to, takže jsem ho maskoval asi celkem úspěšně. No, teď máte snadnou práci, hledači. Můžete počíst, co jsem za ten měsíc stvořil. Přiznávám, nebylo to nic moc, říkám, k srdci mi nepřirostl. To tenhle blog mám rád a když jsem jej přestal psát, neubránil jsem se slzám.