Včera večer jssem se dozvěděl, že si spolubydlící myslí, že jsem mu ukradl 5000kč. Aspoň už vím, proč se se mnou už týden nebaví. Samozřejmě se s tím pochlubil všem našim společným známým a já se to dozvím jako poslední. Ale to by až tak nevadilo. Nejvíc mě sere, že ani sám nevím, jestli jsem to náhodou neudělal. Byl jsem prý jediný, kdo to mohl udělat. Ale vlastně ani nevím, kdyže se ty peníze měly ztratit. Podle toho, jak dlouho se se mnou Adam nebaví, bych to odhadl tak na týden až deset dní. Navíc se v mém okolí neztratily peníze poprvé.. Je snad možné, že bych si to nepamatoval? Je možné, že bych si nepamtoval, jak ty peníze utrácím? Protože já fakt nevěřím, že jsem to byl já, žádné peníze mi nepřebývají. Helena mě donutila jít zítra k psychiatričce. Jdu tam, protože co mi zbývá... Třeba se nakonec o sobě dozvím, že jsem zloděj.. Třeba se o sobě dozvím i horší věci...
Každé řešení je ovšem špatně. Buď jsem nemocný a udělal jsem to já, což není zrovna výhra. Dlužil bych na moje poměry hodně peněz a navíc bych si nemohl být jistý, kdy zase někomu něco šlohnu. Nebo jsem v pořádku a neudělal jsem to já. Kdo to tedy potom udělal? Navíc už je o mě jednou vypuštěno do světa, že kradu.. Má tohle vůbec nějaké řešení?
Každé řešení je ovšem špatně. Buď jsem nemocný a udělal jsem to já, což není zrovna výhra. Dlužil bych na moje poměry hodně peněz a navíc bych si nemohl být jistý, kdy zase někomu něco šlohnu. Nebo jsem v pořádku a neudělal jsem to já. Kdo to tedy potom udělal? Navíc už je o mě jednou vypuštěno do světa, že kradu.. Má tohle vůbec nějaké řešení?
jana | 2. října 2005 v 22:01 | 
Zde hledá
wow, to je zarážející:-o